Protože 30 vyučovacích hodin na plynulou komunikaci nestačí – po roce studia dítě reaguje na povely, které mu v cizím jazyce zadáme, umí se obvykle orientovat v jednoduché situaci . Když se dítě učí mateřskému jazyku, tak na něj rodiče mluví intenzivně obvykle 1 rok než si dítě spojí předměty se slovem, které je popisuje. Ani dospělý student není schopen plynulé komunikace po 30 hodinách výuky.

Ano, rozhodně má, pokud se u toho děti dobře baví. Nemá smysl je do angličtiny nutit. Pokud je dítě schopno spolupracovat, je zvídavé a umí vydržet bez rodičů 45 minut, pak se mu otevírá nový svět. Zjistí, že věci mohou mít více názvů – český a anglický, poslouchá intonaci a melodii cizího jazyka a automaticky ji napodobuje. Získává určitý režim a později mu připadá učení se jazyku jako maximálně přirozené.

Na začátku je třeba říct, že je velmi těžké sám na sobě zhodnotit všechny jazykové dovednosti – čtení, psaní, poslech a schopnost jazyk použít. Množství slovíček, které jsem schopen v daném jazyce přeložit není měřítkem toho, jak daný jazyk ovládám. A dále je potřeba zdůraznit, že učení jazyků je dlouhodobý proces, proto Vám může připadat, že pořád stojíte na místě.

Nijak. Malým dětem do věku 6let se gramatika nevysvětluje. Úkolem lektora je pomoci dětem pochopit gramatické jevy, např. formou hry nebo jiných aktivit. S vysvětlováním gramatiky se začíná později.

Děti se výslovnost učí jednoduše a to poslechem. Většina dětí získá náslechem skvělou výslovnost bez přízvuku mateřštiny.

Vůbec ne. Je to vklad do budoucnosti našich dětí. Vzdělávání stimuluje rozvoj mozku, zvyšuje mozkovou kapacitu, což je přínosem nejen pro studium jazyků, ale i pro studium dalších oborů ve škole i v pozdějším věku. Jazykové kurzy pro děti jsou jedna z nejlepších investic, kterou můžeme pro své děti udělat.